Zlínská radnice provedla úpravy okolí hradu Malenovice za několik milionů korun. Prostor okolo chráněné památky je nyní praktičtější i estetičtější. Díky revitalizaci místo působí jednotně a zároveň si zachovalo svého genia loci.
Původní stav
Původně byl celý svah součástí lesního pozemku, konkrétně parcely č. 372/28 v k. ú. Malenovice u Zlína, která byla v majetku a správě Lesů České republiky. Území bylo tedy vedeno jako pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL) a hospodaření na něm probíhalo v souladu s lesním hospodářským plánem. V rámci akce Revitalizace okolí hradu Malenovice statutární město Zlín nejprve směnilo dotčené pozemky. Následně byla v roce 2022 parcela č. 372/28 v k. ú. Malenovice u Zlína vyňata z PUPFL, čímž došlo ke změně jejího způsobu využití a statut parcely byl změněn na ostatní zeleň. Teprve po této změně bylo možné pokračovat v původním záměru vycházejícím ze studie a přistoupit k návrhu území jako veřejně přístupné zelené plochy – tedy například k projektování altánu, veřejného osvětlení, lučních společenstev a dalších prvků.
Významným tématem řešení jsou také porosty invazivního akátu, které se budou postupně likvidovat. Jejich odstranění je součástí dlouhodobé koncepce úprav území.
Původní stav zelených ploch v okolí hradu Malenovice byl z hlediska nového využití území nevyhovující a nekoordinovaný. Je však důležité vnímat jej v kontextu skutečnosti, že se jednalo o lesní pozemek. Porosty proto vznikaly a byly udržovány v režimu lesního hospodářství, nikoli jako komponovaná parková či veřejná zeleň. Lesní porosty byly místy husté a z hlediska zamýšleného nového využití území druhově i prostorově nevhodné. Existence lesů v okolí hradů je z historického hlediska zcela přirozená. Problematické však byly především omezené průhledy a vizuální vazby na okolní krajinu a samotný hrad, který byl místy vegetací opticky zakrytý. Hustota porostů tak významně omezovala vnímání hradu i jeho vztahu k okolní krajině.
Celkově tedy původní stav území odpovídal jeho tehdejšímu statusu lesního pozemku a způsobu hospodaření podle lesního hospodářského plánu, nikoli charakteru veřejného prostoru v bezprostředním okolí významné kulturní památky. Po změně statusu pozemku na ostatní zeleň proto vznikl prostor pro jeho nové koncepční řešení, jehož cílem je především posílení vizuálních vazeb na hrad a okolní krajinu, vytvoření kvalitnějšího a funkčně využitelného veřejného prostoru a postupná transformace původního lesního porostu do podoby odpovídající novému využití území a významu hradu Malenovice.
Velkou výzvou je likvidace invazivních akátů, což bude trvat několik let. Ale vnímáme to jako důležitou a prospěšnou činnost pro přírodu a zachování její druhové rozmanitosti. Projekt Revitalizace okolí hradu Malenovice je také výzvou našeho zahradnického oboru. Věříme, že za pár let bude vidět náš cíl – příjemné prostředí na kraji lesa, se vzrostlými stromy, altán s vyhlídkou na část Malenovic, luční společenstva plná hmyzu a zapojené porosty stromů na skále, bez akátů.
Cíl projektu
Cílem sadových úprav je zajištění průhledů z horní cesty s jírovcovým stromořadím do krajiny a zpět na hrad.
Úpravy
V rámci projektu došlo k vymýcení náletových dřevin, dosadbě vhodných nových dřevin, založení lučních společenstev a travnatých ploch. V rámci navržených úprav byla realizována taková opatření, která neovlivní odtokové poměry v území. Dešťové vody jsou převážně zadržovány v řešeném území vsakem do ploch zeleně.
Hlavní body revitalizace okolí hradu Malenovice:
Revitalizace tohoto místa, dříve částečně lesních pozemků, je „běh na dlouhou trať“. Přeměnit plochy s lesními porosty, které zde rostly desetiletí, není jednoduché. Vzhledem k tomu, že chceme změnit prostor na místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel a současně na místo vyhlídkové s umožněním procházek, vyplatí se investovat čas, finance a především energii. Tento prostor má svého genia loci, jenž je dán jednak samotnou existencí hradu s jeho polohou na vyvýšeném místě na skále, ale také příjemným místem s již vzrostlými stromy, novým altánem.
Konzultace s památkovým ústavem
Konečná podoba projektu byla diskutována se zástupci kraje a představiteli Muzea Jihovýchodní Moravy. Vše bylo současně konzultováno se zástupci Národního památkového ústavu Kroměříž.
Náklady
Částka za geodetické práce vykonané v letech 2019-2022 činila 63 200 Kč.
Projekční činnost 2020-2024 zajistily Ing. Mirka Polachová a Ing. Jitka Schneiderová, autorizované krajinářské architektky (ateliér z Brna), přičemž částka za studii (i pozemků ZK) v roce 2020 se vyšplhala na 299 tisíc Kč. Dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provádění stavby vyšla na 607 tisíc korun. Celková částka za projekci činila 969 200 Kč.
Původně plánovaný dotační titul musel být zrušen, projekt nesplnil všechny podmínky.
Částka za přípravné práce v roce 2022 činila 156 tisíc korun, za přeložku nízkého napětí 1 mil. korun, samotná realizace v letech 2024-2025 (vč. TDI, BOZP, AD, archeologický průzkum) vyšla na 6 milionů korun. Celková částka za realizaci činila 7,2 mil. Kč.
Časová osa projektu
2019-2022
2020-2024
2022-2025
Fotogalerie
Fotografie: Archiv SMZ.
